Divácká recenze


„Sedmero havranů působí jako kniha, kterou sice na poprvé pochopíte, ale něco Vás nutí se k ní vrátit. Už znáte určitá místa a náhle objevujete, že jste na mnohé hezké nepřišli předtím. A v případě tohoto muzikálu je, minimálně co do hudby, velká škoda neobjevovat. Hudba někdy umí vyjádřit emoce lépe, než by se na první pohled zdálo.“

Rád bych se s Vámi podělil o zážitek, který ve mně vyvolal muzikál Sedmero havranů. Toto dramatické zpracování pouti Bohdanky za osvobozením sedmera vlastní matkou prokletých bratrů na mne, i přes poměrně nízký věk všech, kteří se na něm podíleli, zapůsobilo jako nápaditá, do detailu vyvedená a svěží podívaná.

Na dojem výjimečného zážitku, jenž v původní české produkci, troufám si říct, nemá druhý podobný, se podepsal především hudební základ, který celý muzikál pojal, opět si troufnu říct, ne-muzikálově. Minimálně do té míry, co si poslední dobou musíme pod pojmem „původní český muzikál“ vyslechnout v jiných inscenacích. „Zlatá devadesátá“ českého muzikálu jsou bohužel dávno pryč. Nová generace již skládá s jediným účelem: „aby bylo“.

Má-li tedy někdo dojem, že muzikál Sedmero havranů je ne-tradiční, pak mu dávám za pravdu. Náročné pěvecké party, jejichž zpěvné melodie dle mého v rádiích asi nezazní, totiž začnou působit až jako součást celku, tedy jednoho hudebního příběhu. Zde je třeba ocenit i práci režie, která dokázala skloubit děj (text), hudbu, pohyb a jednoduchou efektní scénu v jeden kompaktní projev, ze kterého nic nevybočuje. Očekával-li někdo přímočaré, jednoduché zpracování s heroickými písněmi, nedočkal se ho. Na druhou stranu jsme byli odměněni zvládnutými pěveckými výkony, hereckou přesvědčivostí a hravostí, ze které přímo vyzařovalo to, že celý soubor nehraje, ale na jevišti se přímo baví. Možná až na některé scény odehrávající se ve výškách železné konstrukce, kdy někteří sice neztratili hlas, ale půdu pod nohama určitě.

Je jasné, že jako vše, i představení mělo svá „ale“, kdy některým zpěvákům nebylo zcela rozumět, kdy někteří po dvou hodinách již měli méně hlasové svěžesti a kdy text odvedl občas pozornost od obsahu na formu.

Sedmero havranů působí jako kniha, kterou sice na poprvé pochopíte, ale něco Vás nutí se k ní vrátit. Už znáte určitá místa a náhle objevujete, že jste na mnohé hezké nepřišli předtím. A v případě tohoto muzikálu je, minimálně co do hudby, velká škoda neobjevovat. Hudba někdy umí vyjádřit emoce lépe, než by se na první pohled zdálo.

 

Ing. Pavel Pešek

divák premiérového představení

 

img_7196-fotodusandostal-sedmerohavranu-semafor-10_01_2013

img_7068-fotodusandostal-sedmerohavranu-semafor-10_01_2013

img_7102-fotodusandostal-sedmerohavranu-semafor-10_01_2013

Napsat komentář